Kapilární fenomén úzce souvisí s fenoménem zvlhčování. Když se kapilára vloží do kapaliny, vytvoří se výškový rozdíl uvnitř a vně trubice. Pokud kapalina může zvlhčit stěnu trubice, hladina kapaliny uvnitř trubice bude vyšší než vně trubice a hladina kapaliny je konkávní. V opačném případě bude hladina kapaliny uvnitř trubice nižší než vně trubice a hladina kapaliny bude konvexní.
Vezměte si jako příklad situaci smáčení (jako je voda a skleněná trubice): Protože adheze je větší než soudržnost, kontaktní úhel 0 < 90 stupňů, takže povrch kapaliny je konkávní. Kontaktní úhel se týká úhlu mezi povrchem řezu povrchu kapaliny a pevným povrchem na okraji povrchu, kde se kapalina a pevná látka dotýkají.
Konkávní povrch vytváří z výsledné síly povrchového napětí sílu vzhůru, takže hladina kapaliny v trubici stoupá až do bodu, kdy je hmotnost sloupce kapaliny vyvýšené části rovna výsledné síle povrchového napětí.
Kapilární jev je často vidět v každodenním životě, například když je jeden konec ručníku ponořen do vody, jeho horní část se postupně namočí, účinek savého papíru absorbuje vodu a odpařování vody uvnitř půdy.
